Trénování- Jak pracujeme

Zajímá vás, jak se pracuje s  nejmenší kategorii? Chcete se alespoň po teoretické stránce orientovat v tom, jaké cvičení se hodí a použivají pro trénink vašich nejmenších ratolestí? Tak jste tady správně! Spolu se pokusíme nahlédnout částečně pod pokličku toho, jaké je to přivést kluky k prvním krůčkům.

JAK VÉST DĚTI V PŘEDPŘÍPRAVKÁCH   

Dětí v předpřípravkách jsou stále především děti, které si hrají, nikoliv ještě malí hráči, ačkoliv se někteří mentálně, fyzicky, či dovednostmi vyrovnají o rok až dva starším dětem. Správné je chválit a povzbuzovat, abychom je naučili, že něco zkazit nevadí, protože hned za chvíli či příště se to určitě povede. Není dobré otravovat dětem činnost přílišným opravováním nepovedených pokusů (těch může být převaha). Stejně jako při výchově v rodině podtrháváme význam trpělivosti dospělých, důslednosti v zásadních projevech chování dětí a radosti z činnosti. V neposlední řadě je třeba podtrhnout význam úsměvu trenérů (rodičů) pro nastavování příjemného prostředí, které je nejen vhodným učebním prostředím, ale zároveň tím, co může velmi prospívat zdraví dětí i trenérů. Mít rád míč, pohyb a bavit se „tréninkem"! Nazývejme tuto dobu obdobím romance, které vytváří vztah ke hře jako k pohádce, nikoliv jen k obíháni met a stání v zástupech, jako ke strohé a špatne učebnici. Proto se budeme snažit vše, co chceme naučit, balit do hávu „hry na něco". Hraní si je nejvýznamnějším učebním postupem, protože děti jsou zaujaté hrou, prodlužuje se doba jejich činnosti a tedy počet opakování dovedností, které onou dětskou hrou učíme a zdokonalujeme. Dětské hraní si je to, kdy děti pociůijí radost z činnosti a jsou tím zaujaty, nikoliv když má činnost pravidla nějakého hraní si, jak to chápou dospělí, ale děti příliš nebaví. Pozorujme tedy děti a stavme zejména na tom, co děti zaujme.

I. Spolupráce s rodiči na zdravém vývoji dětí. Mimo fotbalový čas doporučujeme rodičům, aby naučili děti plavat a jezdit na kole, aby jim dovolili se „ušpinit" lezením na stromy či válením po zemi a vedli je ke každodennímu pohybu. V sociálním rozvoji musí rodiče věnovat pozornost vztahovým záležitostem jako je řešení sporů s kamarádem (boj o hračky versus spolupráce při hraní si). Rodiče by neměli děti do fotbalu nutit a říkat, že zlobí a nedaří se Jim, kdežto ostatním ano. Naopak je vhodné, aby si s dětmi povídali o výborné zábavě, která jim báječně jde a co už všechno umí a jak se těší na příště. To zejména v momentech, kdy se jim něco nepodařilo či prohrály a jsou smutné.


II. Způsoby spolupráce klubu s rodiči. Je třeba od prvních okamžiků a pravidelně rodičům sdělovat, co trenéři požadují aktuálně pro trénink, např.: bez čepic, bez přílišného oblečení, bez kopaček, ale spíše s turfy. Děti by si měly na konci předpřípravky být schopné samy zavázat tkaničky, ačkoliv je ještě neumí utáhnout. Z těchto důvodů je přítomnost rodičů na tréninku nutná. Průběžným oslovováním rodičů, zejména v menších klubech, je vhodné vybírat ty, kteří jsou ochotni ke spolupráci v trénincích - asistenti trenéra a trenér z řad rodičů. Těmto rodičum je klub schopen pomoci se základním trenérským vzděláním, nabízí konzultační i praktickou činnost se zkušenými trenéry a zprostředkovává vzdělávací materiály k jejich kategoriím. Z hlediska klubové organizace je zde nutné, aby u nejmladších dětí byl hlavním zkušenější a otevřený trenér, který ochotným rodičům ke spolupráci bude ukazovat a vést je ke správnému přístupu v pozdějších letech. Tato funkce a tato osoba je pro klub a zejména pro děti a rodiče zcela zásadní. Zejména tam, kde klub nemá možnost mít stálé trenéry s trenérským vzděláním již u těch nejmladších, je třeba, aby tento trenér vzdělání měl a uměl komunikovat jak s dětmi, tak s rodiči. Klub by si měl takového trenéra vychovávat velmi pečlivě, protože on připravuje půdu pro všechny ostatní trenéry, kteří přijdou po něm.

III. Rodič v roli trenéra je v oddílech častým jevem. Pro úspěšné zvládnutí této role je nejdůležitější mít velikou trpělivost a přistupovat k činnosti především jako k zábavě, ačkoliv z té role samozřejmě plyne odpovědnost. Pokud bude od předpřípravky tato role uchopena špatně, časem se to spíše zhorší. Není to strašeni před tímto velevýznamným způsobem práce v klubech, ale doporučení k získávání informací a pěstovaní ochoty k sebereflexi takového rodiče-trenéra. Více o roli táty-trenéra se dočtete v kapitole Táta-trenér.


OBSAH UČENÍ FOTBALU V PŘEDPŘÍPRAVCE

Trénink předpřípravek by měl obsahovat především: 

l. Hravá cvičení a hry na individuální činnost s míčem -každý má míč - 33% obsahu tréninku

-Ukázkové video - Hry a průpravné cvičení 

2. Fotbalové hry jednotlivců až trojic - 33% Obsahu tréninku

-Ukázkové video - série práce s míčem (FAČR) - Kotníčky

3. Zábavná silově-rychlostně-obratnostní cvičení a pohybové hry (stimulují všeobecný i fotbalový rozvoj zábavnou formou) 33% Obsahu tréninku

-Ukázkové cvičení - Chyť mě !

Poznámka: Videa jsou pouze ilustrativní, cvičení a videí je mnoho a lze je běžně dohledat na stránkách trenink.com či na oficiálních stránkách FAČR 

Graf vyváženosti tréninku:




Pro rozvíjení nových dovedností s míčem je třeba opakovat činnost, kterou chceme naučit, v jednom momentu alespoň 10-15x, nebo do té doby, kdy je na dětech vidět zájem. Právě zájem o činnost je důležitým učebním prvkem. Trenér často řeší otázky či oznámení hráčů: Já už to mám." Ať již je to pravda či ne a ostatní to ještě nemají, buď zadá další (i těžší) úkol, nebo motivuje a řekne například: „Tak to ještě ukaž 3X a dej si vždy známku jak se ti to povedlo: Takto může individuálně rozlišovat mezi dovednějšími a slabšími, nebo těmi aktivními, kteří nepotřebují motivovat a vše dělají rychle a pořád - (rychlejší psychomotorické tempo). Vhodné je pak učenou dovednost opakovat v tréninku znovu a s postupem zkušenosti dětí ve změněných podmínkách. Indivíduální přístup zde znamená, že trenér dává těžší variantu 16 hráčům, kteří úkol opakovaně dobře zvládají a lehčí těm, kteří úkol opakovaně dobře nezvládali. Důležité je slovo „opakovaně", kdy trenér zvažuje, zda jde jen o začátečnický neúspěch, který po pár pokusech či trénincích odstraní, nebo zda je úkol opravdu moc těžký. Lze to rozeznávat tak, že alespoň nějaký pokus se po prvních 10-20 opakovánich podaří, (viz kap. Jak s cvičením dovedností - drilováním) Činnosti opakovaně ukazujme v co nejlepším provedení a slovy doprovázíme ukázku. Děti se mnohem lépe učí nápodobou viděného než podle slovní instrukce, a kombinace obojího je v ukázce výhodou. Pravidla her a cvičení mají být jednoduchá, aby je děti chápaly a víceméně plnily. Mírný přestupek proti pravidlům můžeme tolerovat, pokud nenarušu)e strukturu hry, ale větší či opakované přestupky musíme důsledně opravovat, protože tak vytváříme postoj k pravidlům, autoritě a samozřejmě mnohdy jimi zajišťujeme bezpečnost.


Teď již víte, že, čerpáme informace, snažíme se učit, sledujeme moderní trendy, aplikujeme i "starou školu", vše proto, abychom vašemu dítěti dali tu nejlepší péči a udělali z něj nejen skvělého sportovce, fotbalistu, ale i člověka! Přidej se k nám !